Záběrová frevence v kraulu

8. 11. 2018
Zpět na výpis

Záběrová frekvence v kraulu

V jednom z našich předchozích článků jsme se věnovali optimální záběrové frekvenci a jak ji zjistit. V dnešním článku chceme celou problematiku optimální záběrové frekvence trochu více rozvést, podívat se na to, jakou frekvencí plavou závodní plavci a proč ji na našich trénincích řešíme.

 

Na úvod celého článku je potřeba zmínit jednoduchý vzoreček:

 

Rychlost v plavání = délka záběru x frekvence

 

Stejně jako v běhání a v cyklistice se i v plavání řeší optimální (záběrová) frekvence. Tomu, jak ji pro sebe stanovit, jsme se věnovali v našem předchozím článku a s účastníky kurzů se snažíme domluvit na individuální hodině, kdy bude prostor schodovitý test provést a aplikovat ve skupinových trénincích.

 

Existuje lineární vztah mezi délkou tratě a frekvencí záběrů, tzn. čím kratší závod, tím vyšší frekvence záběrů. Stejný vztah funguje mezi začínajícím a pokročilejším plavcem, tzn. čím více se technicky zdokonalujete v plavání, tím rychleji plavete a aniž by si to většina z nás uvědomovala, zvyšujete i svou záběrovou frekvenci. Posun, který uděláte díky lepší poloze těla, lepšímu přenosu, lepšímu záběru pod vodou, vás posune na určitou výkonnostní úroveň a pak narazíte na výkonnostní strop a vaše výkonnost začne stagnovat. To, co vás posune dál, je trénink vyšší frekvence. S námi se připravují převážně triatlonisti – ti by  se měli celé problematice záběrové frekvence věnovat o to více, protože na otevřené vodě se plave frekvencí vyšší o ještě asi 5 záběrů oproti bazénovému plavání.

 

 

U žen je frekvence záběrů poněkud vyšší než u mužů, což je dáno větší fyziologickou potencí plavců. Vyšší plavci mají delší záběr, plavkyně tento anatomický rozdíl kompenzují zvýšenou záběrovou frekvencí.

 

A jak to vypadá v praxi?
Když na naši hodinu nebo kemp přijde začátečník či mírně pokročilý plavec, skočí do vody a začne usilovně kopat nohama. Tak je schopen udělat na jeden záběr 4-6 kopů (maximum na dva záběry je při kraulu 6 a to se bavíme o sprinterech). Následuje to, že se plavec začne v polovině bazénu topit, protože ho to usilovné kopání nikam neposunulo (85% rychlosti při kraulu dělají ruce, 15% nohy) a navíc ho tak vyčerpalo, že není schopen plavat dále.
Takže prvním krokem, jak se posunout dál, je snížit frekvenci dolních končetin a zaměřit se na zvýšení záběrové frekvence (samozřejmě ruku v ruce se zlepšováním základních plaveckých dovedností a samotné kraulové techniky).
Frekvence se u začátečníků, ale v mnohých případech i středně pokročilých plavců, pohybuje od 40-55 záběrů za minutu.

 

Pro srovnání uvádíme, jakou frekvencí plavali top plavci na olympiádě v Sydney. Čísla v tabulce odpovídají záběrovému cyklu, tzn. je potřeba je vynásobit dvěma. V tabulce je patrné, že sprinteři na 50m plavou frekvencí 120 záběrů za minutu. Nejpomalejší frekvenci měl Ian Thorpe na 400m Kraul – 73 záběrů za minutu, ale pro srovnání měl už druhý plavec 92 záběrů za minutu, což samozřejmě svědčí o parametrech jednotlivých plavců, efektivitě záběru apod.

 

Pokud vás problematika optimální záběrové frekvence zaujala, rádi vás přivítáme na našich skupinových lekcích v Aquacentru Šutka, Výstavišti Holešovice, v Podolí, individuálních hodinách či našich kempech, kde optimální frekvenci bereme jako důležitou součást tréninku.

Vyrazte s námi na první trénink zdarma