BeTri

Nechápal jsem lidi, kteří zvládnou Ironman. Triatlon se stal mým životním stylem, Lukáš Hefka

Jak ses dostal k triatlonu?

„Psal se rok 2016 a já se stal obětí cílené videoreklamy na Youtube. Ten mi nabídl video z Ironmana na Havaji (https://youtu.be/X4A4n1T0fg0). Fascinovalo mě to. Pouštěl si ho opakovaně a nechápal jsem, co to je za lidi, kteří takové porce kilometrů vydrží. V té době jsem jen druhým rokem běhal (čerstvě si zaběhl první maraton) a o triatlonu jsem věděl jen to, že se skládá ze tří sportů. Po čerstvě dokončeném maratonu mi tohle připadalo jako skvělý, trochu šílený a hlavně nový cíl.“

Kterým sportům ses věnoval předtím a co z toho můžeš využít v triatlonu?

„Celá školní léta až do pubertálního věku to byly bojové sporty. Nejvíce karate, kickbox a judo. Myslím, že z těchto sportů čerpám dodnes, a to nejen ve sportu. Bojové sporty mi připadají skvělé nejen pro rozvoj fyzické stránky, ale především pro rozvoj stránky mentální. V pozdějším věku se mé sportování zúžilo jen na občasné návštěvy posiloven. Obecně triatlon je tak komplexní sport, že snad jakýkoli dřívější pohyb, je zde uplatnitelný.“

Které závody jsi zatím absolvoval a jak se ti v nich dařilo?

„V triatlonovém světě jsem zatím velmi krátce a tak závody spočítám na prstech jedné ruky. Mám za sebou jeden sprint (Andalusie 2019), dva poloviční Ironmany (Doksy Race 2017, St. Pölten 2018) a jednoho plného Ironmana (Klagenfurt 2019). Samozřejmě zážitek z plného Ironmana je největší. Bohužel v závěru tréninkové přípravy na tento závod jsem si mou chybou přivodil únavovou zlomeninu na prstu nohy. Poslední měsíc před závodem jsem musel úplně vynechat běh a pouze jezdil na kole a lehce plaval. Moc šancí na dokončení jsem si nedával. Po náročné přípravě, a to co jsem tomu obětoval, jsem to nechtěl vzdát. Doufal jsem, že se prst dostatečně zahojil a závěrečný ironmanský maraton vydrží. Bohužel vydržel jen prvních 10km běhu. Posledních 32km běhu jsem si už tolik neužíval. Nicméně když víte, že na vás v cíli čeká partnerka, která vás posledních několik měsíců enormně podporovala, tak se prostě snažíte. Nějakým záhadným způsobem jsem se do cíle dostal v čase 11h a 15min. Říká se, že maturita je životní zkouška, ale já pořádně maturoval až v Klagenfurtu.“

Jak vznikla tvoje spolupráce s klubem Betri.cz? Jak jsi spokojený?

„Když jsem se rozhodl s triatlonem začít, tak největší překážku jsem viděl v plavání. Něco mi říkalo, že dosavadní plavecký styl na paní Radovou by byl málo. Začal jsem hledat plavecké kurzy a náhodně zvolil kurz od Radka Holinky. Klub mi vyhovuje skvělou partou zajímavých a inspirativních lidí, aktivitami mimo tréninky a taky v tom, že stále cítím posun vpřed. Za tím posledním stojí bezpochyby plavecký trenér Jan Kutil. Líbí se mi systematičnost jeho plánů v dlouhodobém horizontu a jeho smysl pro důslednost.“ 

Popsal bys, jak vypadá tvůj aktuální trénink?

„Aktuálně z důvodu pracovního vytížení nejsem ještě v plném tréninkovém zápřahu. Nicméně snažím se mít téměř každý den nějaký sport. Plavat chodím 2x týdně, běhat 2-4x týdně a zbytek vyplním nějakou posilovnou nebo nově také jógou. Kolo v současné době trochu šidím kvůli času, ale věřím, že se to brzo změní.“

Na čem chceš v nejbližší době nejvíc zapracovat? Kde vidíš svoje největší rezervy?

„Největší rezervu vidím právě ve zmiňovaném kole, kterému jsem zatím věnoval a současně věnuji nejmíň času. Myslím, že potenciál na zlepšení je velký. Z mého posilovacího období před triatlonem jsem si sice odnesl větší sílu, ale bohužel také větší váhu. S tím se snažím aktuálně něco dělat. V těch kopcích je to prostě znát.“

Jakou roli hraje triatlon v tvém životě?

„Řekl bych, že už se to dá nazvat životním stylem. Díky kombinaci třech sportů se sportování stává pestřejší, než když jsem jen běhal. Společné tréninky mi přináší nejen větší motivaci trénovat naplno, ale také poznávat nové kamarády.“

Jak se ti daří kloubit tréninkové jednotky a ostatní povinnosti?

„Co se týká časové náročnosti, je triatlon snad jeden z nejnáročnějších sportů vůbec. Vím, že abych si triatlon udržel dlouhodobě, tak musí dojít k vybalancováním se vším ostatním. Žádný extrém není správně. Skloubení tréninků do běžného života je ale těžké. Dost to usnadňují ranní tréninky plavání. Trénovat v době, kdy většina lidí spí, mi připadá jako dobrá strategie. Volná pracovní doba a podporující partnerka je u tohoto sportu také velkým benefitem.“

Kdo je tvým triatlonovým vzorem a jaký máš sen, který by sis rád splnil?

„Ze zahraniční hodně sleduji Jana Frodena, v Česku mě inspiruje třeba Petr Vabroušek. Nicméně inspirací je mi svou ironmanskou účastí na Havaji i Kovi (Honza Kovalovský), se kterým trénuji na bazénu. Samozřejmě největším triatlonovým snem je kvalifikace na Havaj. Bude to velká výzva nejen pro mě, ale také pro mého trenéra Radka Holinku mě na kvalifikaci připravit. Vím, že je to opravdu velký cíl, ale to byl stejně tak i cíl v roce 2016, že jednou dokončím Ironmana.“ 

Které závody máš letos v plánu?

„Tento rok pravděpodobně s triatlonem zůstanu v České republice a vyzkouším Hamrmana 70.3 a s mou moravskou krví bych se rád postavil na trať Moravia Man. Mimo triatlon se velmi těším na běžecký trailový závod Dolomiti Extreme Trail. Proporce závodu (72km a 5500m výškových) dávají tušit, že to bude intenzivní zážitek. Nicméně takové výzvy jsou přesně to, co mě motivuje a žene stále dopředu.“

Článek zobrazen 748x