BeTri

„Z pouťáku v Novém Kníně až na Ironman Klagenfurt“- rozhovor s Ondrou Dědinou

Jaké jsou tvé triatlonové plány před začátkem letošní sezony?

„Po loňském „vrcholu“ v podobě absolvování IM Klagenfurt jsem se rozhodl, že ve své triatlonové přípravě budu letos cílit na udržení současné formy a zábavu. Rád bych se věnoval také jiným věcem, kterých mám ve svém životě opravdu dost. Kupříkladu teď jsme byli s partou kamarádů na skialpech do Kyrgyzstánu. Nicméně na triatlon jsem nikterak nezanevřel a s trenérem Radkem Holinkou budeme individuálně ladit závodní podobu pro tuto sezonu.“

Jakou roli tedy pro tebe bude hrát triatlon?

„Mám sedavé zaměstnání, takže vítám každou příležitost sportovat. Pro letošek se triatlonem chci více bavit, než plnit tréninkové plány a cílit na jeden závod. Co se týká závodů, tak si dám nejspíš víc halfironmanů, přemýšlím třeba o premiéře na Hamrmanovi, kterého mi kamarádi doporučují. V oblibě mám také půlku v nedalekém Linzi, kde jsou krásné tratě a skvělá organizace. Jsem přihlášen na srpnový Ironman Kalmar do Švédska, kam se moc těším, a spojíme tento závod s rodinnou dovolenou.“

Jaké byly tvoje triatlonové začátky? Jak ses k tomuto sportu dostal?

„Odmalička jsem jezdil hodně na kole a běhal. Když jsem se dozvěděl o existenci triatlonu, tak jsem si říkal, že je to něco nemožného a nedosažitelného – Ironman byl pro mě úplné scifi. A právě překonání tohoto mýtu bylo pro mě prvotní motivací. Na začátku roku 2016 jsem se rozhodnul, že na konci sezony absolvuji Pilmana. Během léta jsem se na tento závod snažil připravit, ale bylo to bez systému a hodně na „punk.“  Také jsem si dal takový menší pouťák v Novém Kníně.“

Pilman je slušná meta na úvod. Jak dopadla tvoje halfironmanská premiéra v tomto profilově dost náročném závodě?

„Musím říct, že lépe jsem si opravdu vybrat nemohl (smích). Během závodu jsem si několikrát vyčítal, co mě to napadlo. Po slabším plavání jsem hodně přepálil cyklistiku a v závěrečném půlmaratonu v kopcích Vysočiny jsem měl několikrát pocit, že omdlím. Výsledný čas ani zmiňovat nechci, ale do cíle jsem se dostal. Byl jsem dost vyřízený, ale převládala euforie. Tehdy jsem se tam také poprvé potkal s Radkem Holinkou, který mi na tento závod půjčoval neopren.“

Jak to pak pokračovalo dál?

„Uplynul nějaký čas a po další porci nesystematického tréninku jsem se rozhodl, že Radka oslovím, aby mě tréninkově vedl. Chtěl jsem tomu dát nějaký koncept a někam to zacílit. V dlouhodobém horizontu jsme se domluvili na Ironmanu Klagenfurt. Začal poctivý, systematický trénink.“

Jakou roli v této přípravě hrál tvůj trenér?

„Naprosto zásadní. Vím, že bez něj bych se nikdy na start Ironmana nepodíval. Dal mým tréninkům potřebnou strukturu. Jeho zpětná vazba je pro mě důležitou vnitřní motivací. Považuji se za takového „tupého konzumenta,“ kterému se nechce vymýšlet náplň tréninku a trávit čas načítáním metodických příruček a plánů.“

Jak tedy bude vypadat změna v tréninku, o které jsi před chvílí mluvil?

„Kromě osmihodinové pracovní doby, i když skvěle flexibilní, na pozici ředitele velké firmy mám ještě rodinu, devítiměsíční dcerku a další koníčky, kterým se chci věnovat. Takže skladbu tréninků na triatlon budeme ladit hodně individuálně podle momentálních možností a situace. K tomu bych rád podotknul, že oproti mnoha jiným lidem nemám mezi prací a volnočasovými aktivitami přísnou dělicí čáru. V praxi to znamená, že na dovolené mi nevadí i trochu pracovat a během pracovního dne si jít třeba delší běžecký trénink. To považuji za svou velkou výhodu.“

Jsi členem oddílu Betri. Jak vypadá vaše spolupráce?

„Spolupráce je směřovaná hodně přes Radka. Dřív jsem chodil na skupinové plavecké tréninky, od kterých si teď dávám pauzu. Časově se mi to prostě nerentuje. Co tak sleduju tak se se celé trenérské partě to ranní plavání skvěle rozjelo, je tam dobrá parta a všichni se motivují a posouvají kupředu. Často mě mrzí, že nejsem u toho. Jenže já když si sečtu kompletní logistiku a čas na bazénu, tak je to pro mě akce na 2,5 hodiny. No a když vezmu 3x týdně 2,5 hodiny na bazén tak je to prostě už časová investice kterou si nemůžu a nechci dovolit. Trpěly by tím jiné části mého života a to nechci. Stále se chci triatlonem hlavně bavit a ne být díky němu stále v časově v záklonu. V tomto oddíle jsem poznal několik dobrých kamarádů a domlouváme se individuálně na společných tréninzích!“

Co ty a triatlonové kempy na Malorce a v Andalusii? Láká tě to?

„Láká, ale zároveň se mi ještě nepoštěstilo ani jeden absolvovat. Je to spojené s rodinnou a pracovní logistikou a prioritami. Třeba to jednou vyjde.“

Triatlon je časově náročný sport. Jak se k tomu staví tvoje manželka?

„Nemá s tím problém. Sama ráda sportuje, dobře plave a pravidelně cvičí jógu. A jak jsem říkal na začátku, moje závody často spojujeme s rodinnou poznávací dovolenou na krásných místech ke spokojenosti všech. „  

 

Článek zobrazen 262x