Ironman Kalmar 2025 - report ze závodu
Po čtyřech letech jsem se znovu postavil na start Ironmana. Naposledy jsem jel v roce 2021 v Klagenfurtu. Pak přišlo náročné období — napadení, vleklé zdravotní problémy, ztráta chuti do triatlonu a změny v rámci Betri.
Spolu s Kubou Štefkou jsme si řekli, že se do toho pustíme znovu. Kubovi se Kalmar v roce 2024 nepovedl, trénink kvůli stěhování a práci nebyl ideální. Chtěl se sem vrátit a dát si reparát, slovo dalo slovo, ukecali jsme další kamarády a cíl přípravy 2025 byl na světě.
Statistiky závodu
Plavání
3,8 km
1:01:14
Tempo 1:37/100 m
AVG HR 129
Frekvence záběrů 76/min
Kolo
180,61 km
5:09:43
NP 217 W
Průměrná rychlost 35 km/h
AVG HR 143
Před startem plavání průběžně popíjen Enervit Isocarb 2:1, ředění 60g v 500ml.
Výživa: 2×90 g Enervit Isocarb 2:1, 11×40 g Enervit gel 2:1 se sodíkem (ředěné vodou), voda + elektrolyty PH Nutrition, pravidelné polévání, celkem 620g sacharidů na kole.
Běh
42,65 km
3:51:32
Tempo 5:27/km
AVG HR 138
Boty Asics Metaspeed Tokyo Sky
Prvních 10 km: elektrolyty, cola, chlazení vodou,
Zbylých 32 km: Maurten gel bez kofeinu, v posledních 10km s kofeinem, elektrolyty, cola, voda, celkem 350g sacharidů
Celkový čas: 10:11:46
Cesta a ubytování
Do Kalmaru se dá letět přes Kodaň a pokračovat vlakem, ale s kolem je to komplikace. My zvolili cestu autem se spaním v Německu — dvakrát zhruba sedm hodin za volantem.
Ubytování je potřeba řešit hned při registraci. Nabídka je omezená a majitelé často rezervace ruší. Nakonec jsme našli dům na ostrově Öland, asi 13 minut autem od startu. Perfektní volba: klidné prostředí, blízko obchodů a v podstatě přímo na cyklistické trati.
Ve čtvrtek jsme dorazili kolem čtvrté odpoledne, vyzvedli startovní čísla, nakoupili a zabydleli se. Pátek byl ve znamení krátkého rozjetí, klusu, check-inu kol a večerních domácích těstovin.
Den závodu
Budíček 4:45, snídaně, káva a v 5:45 odjezd na start. V zázemí odevzdat bílé vaky, vystát frontu na toi-toi a soukat se do neoprenu. Pájovi se rozjel zip na kombinéze, ale Julča z hotelu donesla zicherajsky a český MacGyver byl na světě.
Startovní koridory byly rozdělené podle plánovaného času. Rozplavat se nešlo, tak alespoň nalít trochu vody do neoprenu. Motivační řeč: „You will swim, you will bike, you will run, you will be Viking, you will be Ironman.“ Poslední objetí, Pája měl slzy na krajíčku, dotek kladiva Thora a jde se na věc.
Plavání — 3,8 km / 1:01:14
Plavecká trať v Kalmaru není jednoduchá. Časté změny směru, ostré slunce do očí, tmavší voda a medúzy, na které občas sáhneš rukou. Po 2,5 km tě kurz zavede k městským hradbám obsypaným fanoušky. Poslední kilometr vede do zátoky pod mostem, kde je hodně řas.
Z vody lezu v čase 1:01. Cíl pod 60 minut sice nevyšel, ale plavání bylo plynulé a s dobrým pocitem.
Kolo — 180,6 km / 5:09:43
Po depu hned přichází atrakce: most na Öland, který je na kole otevřený jen při Ironmanu.
Prvních 50 km po větru je euforie — rychlost přes 40 km/h na 240 W. Jenže pak otočka a čeká tě 60 km v protivětru, do mírného stoupání, s rychlostí kolem 30 km/h. Na 90. km přichází první krize, dres plný solných map. Snižuji výkon na 200 W, doplňuji energii, polévám se a snažím se vrátit zpátky do závodu.
Na rozdíl od Itálie nebo Španělska se tu prakticky nehákovalo — jednak to boční vítr neumožnil, jednak to nikoho ani nenapadlo.
Na 110. km zpět přes most, kolem depa, kde je to nabité fanoušky, a to mě zvedá na mysli. Zbytek trati na pevnině je členitý, držím 200–220 W a šetřím nohy na maraton. Do depa dojíždím v čase 5:09. Pod 5 hodin to dnes nebylo reálné.
Běh — 42,65 km / 3:51:32
Překvapivě se mi běželo dobře. První kilometr za 4:25, pak tempo ustálené kolem 4:45/km. Na občerstvovačkách elektrolyty a cola, hodně chlazení.
Trať se vine centrem Kalmaru, plná kostek, které s každým kolem bolí víc. Skvělá atmosféra ale všechno vyvažuje: lidi piknikují, fandí, pouští hudbu, polévají závodníky hadicí. Děti natahují ruce a s každým si plácnu.
Po každém kole probíháme stadionem, kde dostáváme gumičky na ruku. V posledním kole už nohy tuhnou a na kostkách musím občas přejít do chůze. Tempo padá k 5:00, ale pořád se držím. Poslední průběh stadionem a pak už jen cílová rovinka — slzy dojetí a radost z návratu na Ironmanské distance.
Časomíra se zastavila na 10:11:46. Cíl pod 10 hodin mi utekl o necelých 12 minut, ale po čtyřleté pauze beru tenhle výkon jako úspěšný návrat.
Děkuji Zuze za podporu během posledního půl roku. Gratulace všem, kdo závod dokončili — obzvlášť Jirkovi, Jardovi a Pavlíkovi k jejich prvnímu Ironmanu, druhému Pavlíkovi k osobáku a Kubovi k povedenému reparátu (a za to, že mě nechal vyhrát o pět vteřin)
Juli díky za fotky, support a fandění v závodě.
Nakonec patří poděkování všem lidem z Kalmaru a okolí, že vytvořili skvělý závod i atmosféru a právem bym IM Kalmaru vyhlášen nejlepším závodem celé série IM.
Radek
Článek zobrazen 168x