Norové staví výkonnost na datech

Jsou data a jejich využití cestou k úspěchu?

Norové Kristian Blummenfelt a Gustav Iden v současné době dominují v triatlonu na krátké i dlouhé tratě. Blummenfelt vyhrál olympijské hry, mistrovství světa v Ironmanu a dokončil s využitím draftingu jako první Ironmana pod 7 hodin. Norové v posledních letech válcují sportovní svět nejen v triatlonu, ale i v jiných sportech. Není tedy překvapením, že norské výkony přimělo mnoho trenérů a zejména triatlonistů zamyslet se nad tréninkem trochu více do hloubky.

Co stojí za norskými úspěchy?

V první řadě čerpají z velkého množství dat. Během tréninku často používají zařízení k měření hladiny laktátu, okysličení svalu, spotřeby kyslíku, glukózy a srdeční frekvence. K trénování však nestačí nakoupit přístroje na měření. Je důležité pochopit, co nám data říkají. 
V druhé řadě využívají primárně systém polarizovaného tréninku v kombinaci s vysokohorskou přípravou. Pojďme se tedy dnes podívat na jednu z veličinu, kterou měří téměř na každém tréninku. 

Co nám říká laktát?

Laktát lidské tělo produkuje neustále. Když například změříme koncentraci laktátu v krvi v klidu, hodnota není 0, ale pohybuje se kolem 1,5 mmol/l. Při velmi intenzivní námaze jeho hodnota stoupá a může dosáhnout hodnot výrazně větších (8 mmol/L a více). Zvýšení hladiny laktátu má vliv na snížení pH ve svalech v důsledku produkce vodíkových iontů (H+). Pro nás pocitově známe pálení svalů a mnohdy limitujícím faktorem lepšího výkonu. Správným tréninkem lze však tělo naučit jak laktát využít. Ve svalech se laktát přeměňuje na pyruvát a vzniká tak další zdroj energie pro svaly. Schopnost „recyklovat“ laktát se zvyšuje primárně tréninkem při úrovni aerobního prahu. Takto je koncipován zejména polarizovaný trénink, ale o tom si řekneme více v příštím článku.

Naopak při velmi intenzivní fyzické námaze se množství produkovaného laktátu neustále zvyšuje díky absenci kyslíku potřebného pro jeho přeměnu na energii. Přerušením či výrazným snížením intenzivní námahy získáme dostatečné množstvím kyslíku pro naše svaly a ty tak konečně mohou využít vyprodukovaný laktát jako další zdroj energie. V důsledku toho laktát klesne na “normální” hodnoty.

Jak stanovit tréninkové oblasti z laktátu?

Abychom získali aerobní a anaerobní prahové hodnoty je nutné provést ramp test. Tento test, podobný testu VO2max, lze provést na běžeckém pásu nebo na stacionárním kole. Intenzita se postupně zvyšuje a na každé úrovni se měří hladina laktátu. Na rozdíl od testu VO2max jsou však kroky obvykle delší, obvykle 5 až 6 minut, spíše než 1 minuta. Delší ramp kroky zajišťují, že se hodnota laktátu během zatížení stabilizuje.

Jak často by se měl provádět laktátový test?

Tento laktátový test lze provést několikrát během roku nebo alespoň jednou ročně, abyste zjistili, zda se hodnoty laktátových prahů změnily a tím zjistili, zda jste se zlepšili. Obecně se má za to, že posun průběhu laktátové křivky směrem doprava je považován růst výkonnosti. 

Jak využít následně výsledky testu v tréninku?

Podružně s měřením laktátu jako jednoho z nejpřesnějších ukazatelů stavu vnitřního stavu organismu na zatížení se měří také výše zmíněné hodnoty jako jsou srdeční frekvence, spirometrie, glukózy, watty, …. Díky této pozitivní korelaci je snadné například pomocí hrudního pásu, moxy, wattmetru efektivně kontrolovat intenzitu v každé tréninkové jednotce.

Článek zobrazen 159x